(Editováno po akci) Druhý víkend v září proběhl na zámku Depold druhý ročník Česko-německých dnů. Tato akce zaměřená na budování česko-německých vztahů a připomínání událostí z historie obou národů, které by neměly být zapomenuty, přilákala velké množství lidí. Hlavním programem byly tři tematické přednášky z nichž dvě jsou i po skončení akce dostupné v sepsané podobě zde:

Níže najdete text programu a pozvání tak, jak bylo prezentované před akcí:

Na Česko-německých dnech nás čeká bohatý program se třemi přednáškami zaměřenými na různé kapitoly česko-německých vztahů z našich dějin doplněný mnoha dalšími kulturními aktivitami. Zmíním alespoň páteční česko-německý kytarový koncert, sobotní paralelně probíhající česko-německý dětský den či nedělní ekumenickou bohoslužbu. Podrobný program najdete na konci článku a na všechny jeho části jste srdečně zváni! Pokud se plánujete zúčastnit, můžete nám dát vědět na facebooku.

Akce je pořádána s podporou Česko-německého fondu budoucnosti.

Co si představit pod jednotlivými částmi programu? Zde najdete podrobnější informace a anotace přednášek:

Pátek 18:00 kytarový koncert Antonína Strnada

Kytarista a skladatel Antonín Strnad, semifinalista mezinárodní hudební soutěže UK Songwriting Contest v kategorii instrumentální hudby, vystoupí se svým koncertním programem na zámku Depold v Kanicích.
Tvorba tohoto umělce bývá pro melodické a vzdušné skladby žánrově nejčastěji zařazována do oblasti „soft rocku“. On sám se žánrově nijak nevymezuje. Více informací a odkazy na jeho tvorbu najdete na stránkách: www.antoninstrnad.cz.

Sobota 10:30 přednáška Protifašistický odboj v Domažlicích očima Jana Procházky (Samuel Wolf)

Tato přednáška shrnuje události týkající se domažlického odboje za 2. světové války. Soustředí se pak více na působení zámečníka Jana Procházky v něm a na jeho následné zatčení a věznění. Věnuje se všem protinacistickým odbojovým organizacím, které v Domažlicích působily. Také slouží jako přehled informací o domažlickém odboji. Práce popisuje krutou dobu okupace a osudy lidí účastnících se protifašistického odboje a dokládá to na osudu mého předka Jana Procházky.

Sobota 14:00 divadlo Čojč: Grimm – Märchen-pohádky z von Gurkentopfu 

Divadelní koláž v jazyce čojč, kterému rozumí němci i češi, aniž by se muselo překládat, na motivy pohádek bratří Grimmů, kde pohádka sama vypráví další pohádky. Dozvíte se, jak se zcela jednoduše ponořit do světa pohádek, co je to Gurkentopf a k čemu slouží, jak do něj pochytat skřítky-vypravěče a třeba právě Vám se poštěstí chytit zrovna skřítka Wilhelma nebo Jakoba… A oni vám pak sami poví, co slíbila princezna jejich bratranci Rumplcimprztilzchenovi, proč nosí had korunku a nebo co to vařila bleška. Možná budete moci i děj pohádek ovlivnit… Ale vždycky přitom pozor na havrana Grimma, úhlavního nepřítele skřítků, aby vám ty skřítky totiž nesnědl!

Sobota 14:45 přednáška Založení Československa – odepřená integrace Němců (Pavel Neústupný)

Dr. Emanuel Rádl, český biolog a publicista, napsal v r. 1928 knihu „Válka Čechů s Němci“, ve které se zabývá vznikem Československé republiky v r. 1918. Německá území byla zabrána českým vojskem a německé manifestace byly krvavě potlačeny. Němci byli sice druhou nejpočetnější národnostní skupinou Československa, byli ale nazýváni „kolonisté“ a žili na „poněmčeném“ území. Rádl se zabývá národnostním bojem Čechů s Němci po založení republiky. Podle autora L.J.Berana jim byla důsledně odepírána integrace.

Sobota 16:15 přednáška Příběh česko-německého smiřování na Bruntálsku (Roman Hota)

V roce 2016 si několik místních křesťanů uvědomilo důležitost vyrovnání se s tíhou viny poválečných zvěrstev a započalo iniciativu smíření. Za posledních 7 let oslovili několik set sudetských Němců a navázali několik desítek aktivních kontaktů se stále žijícími odsunutými sudetskými Němci a jejich potomky. Jejich cílem je individuálním způsobem přinášet prosby za odpuštění, modlitby za uzdravení starých ran a dojít ke vzájemnému smíření.

Sobota 19:00 film Habermannův mlýn

Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy. Příběh Habermannova mlýna, zakládající se na skutečných událostech, se odehrává v malé vesnici v Sudetech mezi roky 1938 a 1945. Jednou z obětí dějin měl být i bohatý německý podnikatel August Habermann (Mark Waschke) a jeho nejbližší přítel Březina (Karel Roden). Šílená doba dostihne Habermanna i přesto, že bez předsudků dával práci Čechům i Němcům a odmítal se zcela podřídit nacistické ideologii. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu „českých vlastenců“, z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě? (převzato z ČSFD)

Sobota 16:30 -neděle 16:00 výstava Pod jednou střechou

Tisíce Čechů dnes žijí v takzvaných „domech po Němcích“, v domech, jejichž majitelé a obyvatelé byli vyhnáni po osvobození v roce 1945. Některé české a německé rodiny, které spojují právě jejich minulé a stávající domovy, se spolu zkusily spojit. Ředitelka Antikomplexu Terezie Vávrová k tomu říká: „Chtěli bychom lidem ukázat, že se nemusí bát otevřít dveře, na něž klepe německý návštěvník. Že když se překonají obavy z mýtu „zlých Sudeťáků“, kteří si nárokují jejich domy a chalupy, mohou s původními obyvateli navázat normální vztahy, případně přátelství, navštěvovat se. Už se to některým lidem povedlo.“ (převzato z antikomplex.cz)


0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *