Robert \u0160koda (*1852, \u20201922) byl nejmlad\u0161\u00edm synem dr. Franti\u0161ka \u0160kody, narodil se v jeho druh\u00e9m man\u017eelstv\u00ed s Annou Mari\u00ed Piwetz (Pivcovou). Matka zem\u0159ela, kdy\u017e byly Robertovi sotva 2 roky, co\u017e mo\u017en\u00e1 zanechalo negativn\u00ed stopu na jeho pozd\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edstupu k \u017eivotu.<\/p>\n\n\n\n
Asi v roce 1875 koupil jeho str\u00fdc prof. dr. Josef \u0160koda velkostatek Serfeny\u00f6. Tam si m\u011bl Robert spolu se sv\u00fdm bratrancem Emilem (\u20201897) osvojit zem\u011bd\u011blsk\u00e9 v\u011bdomosti. Zat\u00edmco Robert ji\u017e brzy Serfeny\u00f6 op\u011bt opustil, aby p\u0159evzal Kanice p\u0159edan\u00e9 mu roku 1880 otcem, Emil hospod\u00e1\u0159stv\u00ed v Serfeny\u00f6 v\u00edc a v\u00edc ruinoval a musel se jej nakonec vzd\u00e1t.<\/p>\n\n\n\n
Nejinak se da\u0159ilo Robertovi v Kanic\u00edch. Okam\u017eit\u011b za\u010dal neuv\u00e1\u017een\u011b investovat bez jak\u00e9koli zku\u0161enosti do stroj\u016f a za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 se nevyplatilo. P\u0159itom vzdorovit\u011b ignoroval dob\u0159e m\u00edn\u011bn\u00e9 rady sv\u00e9ho spr\u00e1vce a rodiny, a v\u00edc a v\u00edc se zadlu\u017eoval. Koupil nap\u0159. prvn\u00ed parn\u00ed ml\u00e1ti\u010dku v z\u00e1padn\u00edch \u010cech\u00e1ch, kter\u00e1 za poplatek zaji\u0161\u0165ovala v\u00fdmlat v \u0161irok\u00e9m okol\u00ed, tak\u017ee se nach\u00e1zela st\u00e1le mimo Kanice. Pron\u00e1sledovala ho i sm\u016fla. Na ja\u0159e 1887 byla do Kanic zavle\u010dena plicn\u00ed n\u00e1kaza skotu a zachv\u00e1tila ve\u0161ker\u00fd dobytek. Podle n\u00e1zoru jeho slavn\u00e9ho bratra Emila (\u20201900), zakladatele \u0160kodov\u00fdch z\u00e1vod\u016f v Plzni, to neznamenalo \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod k obav\u00e1m, v\u017edy\u0165 i jin\u00e9 podniky takovou pohromu p\u0159est\u00e1ly. Pro Roberta to byla p\u0159\u00edle\u017eitost, jak op\u011bt dostat z otce dal\u0161\u00ed pen\u00edze. Zcela jin\u00fd a patrn\u011b zna\u010dn\u011b zkreslen\u00fd pohled na hospoda\u0159en\u00ed Roberta \u0160kody, o n\u011bm\u017e bylo \u0161koda mluvit, m\u011bli sedl\u00e1ci v Kanic\u00edch, kte\u0159\u00ed obdivovali jeho modern\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed a pokrokov\u00e9 metody, o nich\u017e se pochvaln\u011b vyjad\u0159uje i kanick\u00fd kronik\u00e1\u0159.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e hrozilo, \u017ee dluhy, kter\u00e9 se vy\u0161plhaly na 244.000 zlat\u00fdch, p\u0159ev\u00fd\u0161\u00ed hodnotu majetku, a ciz\u00ed v\u011b\u0159itel\u00e9 za\u010dali vyhro\u017eovat exekuc\u00ed, byl Robert je\u0161t\u011b k tomu v\u0161emu obvin\u011bn otcem jedn\u00e9 z d\u011bve\u010dek, kter\u00e9 u n\u011bj pracovaly, \u017ee ji p\u0159ivedl do jin\u00e9ho stavu, Robert to vy\u0159e\u0161il tak, \u017ee uprchl p\u0159es V\u00edde\u0148 do \u0160t\u00fdrsk\u00e9ho Hradce a do Kanic se u\u017e nikdy nevr\u00e1til. Ze \u0160t\u00fdrsk\u00e9ho Hradce se vydal d\u00e1l na jih a po del\u0161\u00ed \u010das byl nezv\u011bstn\u00fd. A\u017e smrt jeho otce Franti\u0161ka dne 3. 3. 1888 ho p\u0159ivedla k rozumu. I kdy\u017e mu otec ve zm\u011bn\u011bn\u00e9 z\u00e1v\u011bti odebral akciov\u00fd pod\u00edl, z\u016fstaly mu je\u0161t\u011b po\u017eitky z jeho d\u011bdick\u00e9ho pod\u00edlu. S t\u00edmto p\u0159\u00edjmem mohl v\u00e9st bezstarostn\u00fd a klidn\u00fd \u017eivot. Robert se v Chorvatsku o\u017eenil, ale po \u010dase se vr\u00e1til zp\u00e1tky do \u010cech. Zde se usadil u synovce Karla barona \u0160kody v \u017dinkovech, kde roku 1922 zem\u0159el.<\/p>\n\n\n\n
Na doporu\u010den\u00ed rodinn\u00e9 rady a pr\u00e1vn\u00edk\u016f bylo rozhodnuto, \u017ee se majetek v Kanic\u00edch neprod\u00e1 nikomu ciz\u00edmu, nebo\u0165 za n\u011bj kupci nab\u00edzeli jen 225.000 zlat\u00fdch. Po smrti Franti\u0161ka \u0160kody zd\u011bdila \u010d\u00e1st jeho zna\u010dn\u00e9ho majetku dcera Johanna \u0160kodov\u00e1 (nevlastn\u00ed sestra Roberta), ta se provdala za Eduarda, ryt\u00ed\u0159e Pergera a kanick\u00fd statek vyplatila za \u010d\u00e1stku 250.000 zlat\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n
V\u00fdm\u011bra velkostatku v t\u00e9 dob\u011b \u010dinila 475 ha, z toho 186 ha pol\u00ed a 229 ha les\u016f a zbyl\u00e9 nespecifikovan\u00e9 pozemky. V re\u017eii velkostatku byly dvory v Kanic\u00edch a bl\u00edzk\u00fdch P\u0159\u00edk\u0159ic\u00edch. Kanick\u00e1 parn\u00ed ml\u00e9k\u00e1rna zpracov\u00e1vala denn\u011b 1.200\u20131.500 litr\u016f ml\u00e9ka, kter\u00e9 se dov\u00e1\u017eelo ze \u0161irok\u00e9ho okol\u00ed, vyr\u00e1b\u011bly se tak\u00e9 s\u00fdry a \u010dajov\u00e9 m\u00e1slo. Ve dvo\u0159e fungoval velkochov vep\u0159\u016f a pracovala tu i cihelna.<\/p>\n\n\n\n
Eduard Adolf, ryt\u00ed\u0159 Perger se narodil roku 1816 v Trutnov\u011b a zem\u0159el 1894 ve V\u00eddni, kde je dochov\u00e1n jeho n\u00e1hrobek. Svatba s Johannou \u0160kodovou (*1832, \u20201907), se uskute\u010dnila v roce 1856. Eduard Perger zast\u00e1val \u00fa\u0159ad rady m\u00edstodr\u017eitelstv\u00ed a \u0161\u00e9fa tehdej\u0161\u00ed politick\u00e9 spr\u00e1vy v Chrudimi. Po s\u0148atku se s man\u017eelkou p\u0159est\u011bhoval na nov\u011b z\u00edskan\u00fd statek v Kanic\u00edch. Z man\u017eelstv\u00ed se narodil syn Rudolf Franz Josef, svobodn\u00fd p\u00e1n Perger (*1869, \u20201945) a dcery Helene, Anna a Gabriele.<\/p>\n\n\n\n
Kolem roku 1885 doch\u00e1z\u00ed k posledn\u00ed z\u00e1sadn\u00ed \u00faprav\u011b z\u00e1mku, s n\u00ed\u017e m\u016f\u017eeme spojit man\u017eele Johannu a Eduarda Pergerovi. Interi\u00e9ry s\u00eddla byly upraveny v neorenesan\u010dn\u00edm duchu a vybaveny pozoruhodn\u00fdmi kachlov\u00fdmi kamny a historizuj\u00edc\u00edm n\u00e1bytkem. Z\u00e1mek z\u00edskal na svoji dobu \u0161pi\u010dkov\u00e9 technick\u00e9 vybaven\u00ed, zaveden byl telegraf a telefon. Sv\u00edtilo se zde ale i nad\u00e1le petrolejov\u00fdmi a pozd\u011bji lihov\u00fdmi lampami. Elektrick\u00e9 osv\u011btlen\u00ed a splachovac\u00ed z\u00e1chody z\u00edskal z\u00e1mek a\u017e za Eduardova syna Rudolfa. P\u0159i t\u011bchto oprav\u00e1ch a hlouben\u00ed nov\u00e9 kanalizace byl objeven ro\u0161t z dubov\u00fdch kmen\u016f, na kter\u00e9m stavba z\u00e1mku spo\u010d\u00edv\u00e1. Stavitel Turner, kter\u00fd p\u0159estavbu zaji\u0161\u0165oval, sd\u011blil pr\u00fd Rudolfu Pergerovi, \u017ee kdyby z\u00e1mek zboural, mohl by z prodeje kmen\u016f, kter\u00e9 tvo\u0159ily ro\u0161t, postavit lehce z\u00e1mek nov\u00fd.34)<\/sup> Eduard spravoval statek a\u017e do roku 1893, kdy jej p\u0159evzal syn Rudolf. Je\u0161t\u011b v roce 1891 sm\u011bnil Eduard s obc\u00ed Kanice na z\u00e1klad\u011b usnesen\u00ed z roku 1880 pozemky, za n\u011b\u017e z\u00edskal prostor popisovan\u00fd jako n\u00e1ves, kter\u00fd se nach\u00e1zel p\u0159ed z\u00e1padn\u00edm k\u0159\u00eddlem z\u00e1mku a Pergerov\u00e9 tak v\u00fdrazn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ili park obklopuj\u00edc\u00ed jejich s\u00eddlo. Rudolf Perger studoval na gymn\u00e1ziu v Praze a pot\u00e9 roku 1891 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b slo\u017eil doktor\u00e1t na v\u00edde\u0148sk\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed univerzit\u011b. Slou\u017eil t\u00e9\u017e jako jednoro\u010dn\u00ed dobrovoln\u00edk u dragounsk\u00e9ho regimentu, kde byl v roce 1889 jmenov\u00e1n velitelem t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho regimentu dragoun\u016f. Na podzim roku 1891 vstoupil do st\u00e1tn\u00ed slu\u017eby, ale ji\u017e v roce 1893 p\u0159evzal po otci spr\u00e1vu velkostatku Kanice. V roce 1894 se o\u017eenil s dcerou velkopr\u016fmysln\u00edka Johanna Fitze z Rokycan Annou. Rudolf Perger zast\u00e1val \u010detn\u00e9 funkce v r\u016fzn\u00fdch spolc\u00edch. V letech 1889\u20131918 se pln\u011b v\u011bnoval vojensk\u00e9 slu\u017eb\u011b. V b\u0159eznu 1914 z\u00edskal titul barona. V letech 1915\u20131919 p\u016fsobil v rakousk\u00e9 pansk\u00e9 sn\u011bmovn\u011b. Rudolf Perger byl rovn\u011b\u017e v\u00e1\u0161niv\u00fdm lovcem, v roce 1897 dal v Kanic\u00edch vystav\u011bt \u0161kolu, za co\u017e mu Kanice a Hradi\u0161t\u011b postoupily na 19 let sv\u00e9 honitby. S man\u017eelkou Annou m\u011bl syny Eduarda (*1897, \u20201976) a Hanse (*1895, \u20201970), kte\u0159\u00ed se narodili na z\u00e1mku v Kanic\u00edch. Oba na sv\u00e9 d\u011btstv\u00ed v Kanic\u00edch i po letech ve vzd\u00e1len\u00e9m Mnichov\u011b r\u00e1di vzpom\u00ednali. Anna Pergerov\u00e1 byla v ml\u00e1d\u00ed p\u016fvabn\u00e1, ale z\u00e1rove\u0148 r\u00e1zn\u00e1 \u017eena. Zachovaly se po n\u00ed mimo jin\u00e9 i knihy kucha\u0159sk\u00fdch recept\u016f, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 byly v roce 2013 vyd\u00e1ny Nakladatelstv\u00edm \u010cesk\u00e9ho lesa v publikaci \u201eRecepty ze z\u00e1meck\u00fdch kuchyn\u00ed\u201c. V archivu je dochov\u00e1na korespondence s firmami, po nich\u017e po\u017eadovala p\u0159est\u011bhov\u00e1n\u00ed hrobky Fitz\u016f z rokycansk\u00e9ho h\u0159bitova, kter\u00fd byl v roce 1931 zru\u0161en, do Kanic. Existuj\u00ed rovn\u011b\u017e pl\u00e1ny a studie na v\u00fdstavbu pergerovsk\u00e9 hrobky, kter\u00e1 m\u011bla st\u00e1t v h\u00e1jku jihoz\u00e1padn\u011b od kanick\u00e9ho z\u00e1mku. Anna Pergerov\u00e1 se nakonec zabaven\u00ed rodov\u00e9ho z\u00e1mku nedo\u017eila, zem\u0159ela 15. ledna 1945 a byla poh\u0159bena do sp\u011b\u0161n\u011b z\u0159\u00edzen\u00e9ho hrobu na l\u0161t\u011b\u0148sk\u00e9m h\u0159bitov\u011b.35)<\/sup>. V roce 1968 si potomci Eduarda Pergera (*1897, \u20201976) p\u0159ijeli z N\u011bmecka na h\u0159bitov do L\u0161t\u011bn\u00ed pro ostatky sv\u00e9 matky Marie Pergerov\u00e9, rozen\u00e9 Aufse\u00df (\u20201942). Z rodinn\u00e9ho hrobu vyzvedli jej\u00ed \u00fadajn\u00e9 ostatky a dali si nalo\u017eit i n\u00e1hrobn\u00ed k\u00e1men. Ve skute\u010dnosti ale neodvezli poz\u016fstatky Marie Pergerov\u00e9, kter\u00e1 byla poh\u0159bena \u00fadajn\u011b v zinkov\u00e9 rakvi, ale t\u011blesn\u00e9 ostatky jej\u00ed sp\u011b\u0161n\u011b poh\u0159ben\u00e9 tch\u00fdn\u011b Anny Pergerov\u00e9 (\u20201945).36)<\/sup> Nov\u00e1 \u010ceskoslovensk\u00e1 republika p\u0159inesla \u0161lecht\u011b r\u016fzn\u00e9 nep\u0159\u00edjemn\u00e9 novoty. P\u0159edn\u011b to byla pozemkov\u00e1 reforma, p\u0159i n\u00ed\u017e se v roce 1919 rozloha velkostatku Kanice, kter\u00e1 dosahovala p\u016fvodn\u011b 536 ha, se zmen\u0161ena o 59 ha, kter\u00e9 byly rozparcelov\u00e1ny a prod\u00e1ny z\u00e1jemc\u016fm, p\u0159edev\u0161\u00edm sedl\u00e1k\u016fm z Kanic a okol\u00ed.37)<\/sup> D\u00e1le se jednalo o \u00fapln\u00e9 malichernosti, nap\u0159. v roce 1925 byl Perger obvin\u011bn, \u017ee a\u010d byly v roce 1918 v \u010cech\u00e1ch zru\u0161eny \u0161lechtick\u00e9 tituly, m\u00e1 na fas\u00e1d\u011b kanick\u00e9ho z\u00e1mku st\u00e1le sv\u016fj erb. Ministerstvo vnitra nakonec Pergerovi erb na z\u00e1mku povolilo s od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee se jedn\u00e1 o erb jeho p\u0159edk\u016f a tedy o historickou pam\u00e1tku. Tento erb proveden\u00fd ve \u0161tuku na z\u00e1padn\u00ed fas\u00e1d\u011b z\u00e1mku p\u0159e\u017eil i l\u00e9ta komunismu a je dnes jedinou p\u0159ipom\u00ednkou Perger\u016f v Kanic\u00edch. Pov\u00e1le\u010dn\u00e9 \u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed s rodinou kanick\u00fdch Perger\u016f bylo smutn\u00e9 a nezaslou\u017een\u00e9. Po kr\u00e1tk\u00e9 internaci ve sklepen\u00ed kanick\u00e9ho z\u00e1mku byl Rudolf Perger p\u0159evezen se zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed rodiny do n\u011bmeck\u00e9ho Furth im Wald, kde zakr\u00e1tko zem\u0159el. Utajen\u00fd odvoz na traktoru velkostatku zajistili dle pergerovsk\u00fdch pam\u011bt\u00ed v\u011brn\u00ed zam\u011bstnanci, na cestu si v\u0161ak mohl vz\u00edt jen osobn\u00ed doklady.<\/p>\n\n\n\n Osudy z\u00e1mku a jeho majitel\u016f na konci 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky jsou podrobn\u011b zm\u00edn\u011bny v textu p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch kapitol. P\u0159ipome\u0148me jen, \u017ee pergerovsk\u00fd rodinn\u00fd archiv i archiv velkostatku Kanice je ulo\u017een v SOA Plze\u0148, pracovi\u0161t\u011b Kl\u00e1\u0161ter u Nepomuka a obsahuje pom\u011brn\u011b bohat\u00fd materi\u00e1l k d\u011bjin\u00e1m rodu i velkostatku a v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b tak\u00e9 rodinnou korespondenci a mno\u017estv\u00ed fotografi\u00ed. Z\u00e1meck\u00fd mobili\u00e1\u0159, sb\u00edrky obraz\u016f a fotografi\u00ed stejn\u011b jako knihovna, byly p\u0159evezeny na z\u00e1mek Kozel (podrobn\u011bji viz n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed kapitola).<\/p>\n\n\n\n V souvislosti se z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00edm materi\u00e1lu pro tuto publikaci m\u011bl autor v roce 2014 mo\u017enost nav\u0161t\u00edvit na jej\u00edm z\u00e1meck\u00e9m s\u00eddle ve Fronbergu u Schwandorfu baronku Annu Sofii von Breidbach (*1928), rozenou Perger (jej\u00edm otcem byl syn Rudolfa Pergera Eduard). Tato \u0161armantn\u00ed d\u00e1ma si je\u0161t\u011b vzpomn\u011bla na \u010de\u0161tinu a o Kanice se \u017eiv\u011b zaj\u00edmala. Jej\u00ed bratr Rudolf (Rolf) narozen\u00fd roku 1929 zpracoval rodinnou kroniku Perger\u016f a sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00fdch rod\u016f, z n\u00ed\u017e bylo pro pot\u0159eby t\u00e9to publikace tak\u00e9 \u010derp\u00e1no.<\/p>\n\n\n\n 34) Rolf Freiherr von Perger: Chronik der Familie Perger, Aistetten 1995. Tato rozs\u00e1hl\u00e1 pr\u00e1ce obsahuje 158 stran textu, fotografi\u00ed a dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edlohy t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se rodiny Perger\u016f a d\u00e1le jejich rodokmen a rodokmeny sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00fdch rod\u016f \u0160kod\u016f, Fitz\u016f a Aufse\u00df\u016f. Samostatn\u011b jsou zpracov\u00e1ny i d\u011bjiny z\u00e1mku a velkostatku Kanice. Zde autor Rudolf Perger, vnuk Rudolfa Pergera (\u20201945), vych\u00e1z\u00ed z materi\u00e1lu ulo\u017een\u00e9ho ve velkostatku Kanice a rodinn\u00e9ho archivu Perger\u016f, kter\u00fd za t\u00edmto \u00fa\u010delem opakovan\u011b nav\u0161t\u00edvil, stejn\u011b jako ze vzpom\u00ednek rodinn\u00fdch p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f. Pr\u00e1ce je ulo\u017eena u d\u011bdic\u016f rodiny Perger v N\u011bmecku.<\/p>\n\n\n\n 35) V\u00e1\u0148ov\u00e1 Ladislava: Rodinn\u00fd archiv Perger\u016f, invent\u00e1\u0159 k fondu ulo\u017een\u00e9mu v SOA Plze\u0148, pracovi\u0161t\u011b Nepomuk. Sou\u010d\u00e1st\u00ed invent\u00e1\u0159e je historie rodu, str. 4\u20136 a rodokmeny Perger\u016f a Fitz\u016f. Vlastn\u00ed fond obsahuje v\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed fotografi\u00ed rodiny i n\u011bkolik fotografi\u00ed Kanic. Pro pot\u0159eby t\u00e9to publikace byl vyu\u017eit materi\u00e1l z karton\u016f 1, 2, 4, 14 a 16 a sb\u00edrka fotografi\u00ed. Kucha\u0159sk\u00e9 recepty Anny Fitzov\u00e9, kter\u00e9 poslou\u017eily k vyd\u00e1n\u00ed knihy \u201eRecepty ze z\u00e1meck\u00fdch kuchyn\u00ed\u201c jsou ulo\u017eeny v kartonu 20.<\/p>\n\n\n\n 36) Dle sd\u011blen\u00ed pam\u011btn\u00edk\u016f ze vsi Kanice.<\/em><\/p>\n\n\n\n 37) Lustig Rudolf, Sv\u011btni\u010dka Franti\u0161ek: Schematismus velkostatk\u016f v\u00a0\u010cech\u00e1ch, Praha 1933, str. 555\u2013556.<\/em><\/p>\n\n\n\n <\/p>\n\n\n\n <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Robert \u0160koda (*1852, \u20201922) byl nejmlad\u0161\u00edm synem dr. Franti\u0161ka \u0160kody, narodil se v jeho druh\u00e9m man\u017eelstv\u00ed s Annou Mari\u00ed Piwetz (Pivcovou). Matka zem\u0159ela, kdy\u017e byly Robertovi sotva 2 roky, co\u017e mo\u017en\u00e1 zanechalo negativn\u00ed stopu na jeho pozd\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00edstupu k \u017eivotu. Asi v roce 1875 koupil jeho str\u00fdc prof. dr. Josef \u0160koda velkostatek Serfeny\u00f6. […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[6],"tags":[],"class_list":["post-124","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/124","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=124"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/124\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":126,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/124\/revisions\/126"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=124"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=124"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=124"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}