{"id":127,"date":"2023-02-26T21:10:54","date_gmt":"2023-02-26T20:10:54","guid":{"rendered":"https:\/\/depold.cz\/?p=127"},"modified":"2023-02-26T21:10:56","modified_gmt":"2023-02-26T20:10:56","slug":"8-kanice-za-hildprandtu-schmidtgrabneru-a-helversenu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/2023\/02\/26\/8-kanice-za-hildprandtu-schmidtgrabneru-a-helversenu\/","title":{"rendered":"8. Kanice za Hildprandt\u016f, Schmidtgr\u00e4bner\u016f a Helversen\u016f"},"content":{"rendered":"\n

Josefa Hildprandta zastihli kolem poloviny 18. stolet\u00ed na Kanic\u00edch komisa\u0159i sestavuj\u00edc\u00ed podklady pro tzv. terezi\u00e1nsk\u00fd katastr \u010desk\u00fd. V Kanic\u00edch tehdy \u017eilo 22 poddansk\u00fdch rodin, ke statku d\u00e1le pat\u0159ilo 14 hospod\u00e1\u0159\u016f v Hradi\u0161ti, 4 v P\u0159\u00edk\u0159ici a 4 v \u00dan\u011bjovic\u00edch (zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st vsi \u00dan\u011bjovice pat\u0159ila k Chudenic\u00edm). Ve fasi (p\u0159izn\u00e1n\u00ed) pro Kanice je uveden 1 kov\u00e1\u0159 a pansk\u00fd ov\u010d\u00edn se 350 ovcemi, druh\u00fd pansk\u00fd ov\u010d\u00edn se 230 ovcemi st\u00e1l v P\u0159\u00edk\u0159ic\u00edch, d\u00e1le tu v pansk\u00e9 chalup\u011b \u017eila \u017eidovsk\u00e1 rodina, jej\u00ed\u017e \u017eivitel byl \u017eidovsk\u00fdm \u0159ezn\u00edkem a zab\u00fdval se ko\u0161er por\u00e1\u017een\u00edm dobytka. Sou\u010d\u00e1st\u00ed vrchnostensk\u00e9ho hospoda\u0159en\u00ed byly stejn\u011b jako v minulosti n\u00e1sadn\u00ed a v\u00fdta\u017en\u00ed rybn\u00edky. Jmenov\u00e1ny jsou Horn\u00ed a Doln\u00ed rybn\u00edk, L\u00edskovec, Z\u00e1meck\u00fd rybn\u00edk (jednalo se o vodn\u00ed p\u0159\u00edkop b\u00fdval\u00e9 tvrze), N\u00e1vesn\u00ed, U ov\u010d\u00edna, Ratejna, U silnice, Roh\u00e1\u010d a Pod P\u0159ik\u0159icemi. Vrchnostensk\u00e9 hospody se nach\u00e1zely v Kanic\u00edch, Hradi\u0161ti a dokonce i v P\u0159\u00edk\u0159ici. Majiteli kanick\u00e9ho statku pat\u0159il t\u00e9\u017e ml\u00fdn o jednom kole v \u00dan\u011bjovic\u00edch. Kanick\u00fd vrchnostensk\u00fd pivovar tehdy produkoval kolem 140 \u010dty\u0159v\u011bdern\u00edch sud\u016f piva ro\u010dn\u011b, co\u017e je cca 350 ha.21) <\/sup>V t\u00e9 dob\u011b je v Kanic\u00edch p\u0159ipom\u00edn\u00e1n z\u00e1meck\u00fd kaplan Jan Hir\u0161enfeld, kter\u00fd byl v roce 1750 administr\u00e1torem fary v Kolov\u010di.<\/p>\n\n\n\n

Spolu s Kanicemi koupil Hildprandt bl\u00edzk\u00fd statek Osvra\u010d\u00edn a m\u016f\u017eeme jej pova\u017eovat za inici\u00e1tora p\u0159estavby tamn\u00edho \u0161lechtick\u00e9ho s\u00eddla. Osvra\u010d\u00edn byl Hildprandtovi patrn\u011b bli\u017e\u0161\u00ed ne\u017e Kanice, kdy\u017e v roce 1766, 12. \u0159\u00edjna zem\u0159el, dal se poh\u0159b\u00edt do kostela Narozen\u00ed Panny Marie v Osvra\u010d\u00edn\u011b, kde je dosud zachov\u00e1n jeho heraldick\u00fd n\u00e1hrobn\u00edk.22)<\/sup> Ji\u017e o 10 let d\u0159\u00edve, v roce 1756, prodal Hildprandt kanick\u00fd statek Josefu J\u00e1chymovi Schmidtgr\u00e4bnerovi z Lusteneggu (Lustenecku).<\/p>\n\n\n\n

Schmidtgr\u00e4bnerov\u00e9 poch\u00e1zeli z n\u011bmeck\u00e9ho Pasova. Josef J\u00e1chym byl od poloviny 40. let do po\u010d\u00e1tku 60. let 18. stolet\u00ed hejtmanem plze\u0148sk\u00e9ho a n\u00e1sledn\u011b klatovsk\u00e9ho kraje.23)<\/sup> Vedle Kanic dr\u017eel je\u0161t\u011b bl\u00edzk\u00e9 Radonice a nep\u0159\u00edli\u0161 vzd\u00e1len\u00e9 Miletice. O sv\u00e9 statky pe\u010doval a m\u011bl z\u00e1libu ve stavb\u00e1ch. Stavebn\u00edch \u00faprav se v roce 1765 do\u010dkal i kanick\u00fd z\u00e1mek. Schmidtgr\u00e4bner dal st\u0159edn\u00ed prostor severn\u00edho k\u0159\u00eddla z\u00e1mku, kter\u00fd p\u016fvodn\u011b slou\u017eil jako pr\u016fjezd br\u00e1ny a pozd\u011bji snad jako obytn\u00e9 m\u00edstnosti, p\u0159ebudovat na kapli sv. Jana Nepomuck\u00e9ho. Plackov\u00e9 klenby kaple s mlad\u0161\u00ed freskovou v\u00fdzdobou jsou dosud zachov\u00e1ny. Stav\u011blo se tak\u00e9 na Miletic\u00edch, kde st\u00e1l dal\u0161\u00ed Schmidtgr\u00e4bner\u016fv z\u00e1me\u010dek. Zde dal rovn\u011b\u017e vystav\u011bt samostatn\u011b stoj\u00edc\u00ed kapli zasv\u011bcenou sv. Janu Nepomuck\u00e9mu, v n\u00ed\u017e byla ruku 1901 nalezena, uzav\u0159ena v mosazn\u00e9m pouzdru, pam\u011btn\u00ed listina s malovan\u00fdmi znaky t\u00e9to rodiny. Dal\u0161\u00ed z\u00e1me\u010dek vybudoval i v Radonic\u00edch. Zem\u0159el dne 8. listopadu 1766. Za m\u00edsto posledn\u00edho odpo\u010dinku si vybral kostel sv. Prokopa v B\u011bha\u0159ov\u011b, pod jeho\u017e farn\u00ed spr\u00e1vu Miletice spadaly. Zde je dosud zachov\u00e1n jeho set\u0159el\u00fd heraldick\u00fd n\u00e1hrobn\u00edk se zbytky textu, jen\u017e hl\u00e1s\u00e1, \u017ee Josef J\u00e1chym se do\u017eil 73 let.24)<\/sup><\/p>\n\n\n\n

Jeho syn Jan Nepomuk V\u00e1clav (1753\u20131819), kter\u00fd z\u00edskal vedle jm\u00e9na otcova obl\u00edben\u00e9ho sv\u011btce i jeho statky, byl v roce 1791 pov\u00fd\u0161en do stavu svobodn\u00fdch p\u00e1n\u016f. Na Kanic\u00edch je z nezn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f zmi\u0148ov\u00e1n a\u017e od roku 1777. Za man\u017eelku m\u011bl Annu, rozenou Vidr\u0161perg\u00e1rovou z Vidr\u0161perka. S n\u00ed m\u011bl Jan V\u00e1clav minim\u00e1ln\u011b 6 d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 jsou zaps\u00e1ny v matrice fary L\u0161t\u011bn\u00ed.25)<\/sup> Z t\u011bchto d\u011bt\u00ed zem\u0159ely 4 v d\u011btsk\u00e9m v\u011bku. V roce 1802 Jan V\u00e1clav v\u0161echny zd\u011bd\u011bn\u00e9 statky prodal a z Kanic ode\u0161el.<\/p>\n\n\n\n

Za Schmidtgr\u00e4bner\u016f se c\u00edrkevn\u00ed spr\u00e1va Kanic, kter\u00e9 spadaly pod faru do Kolov\u010de, zm\u011bnila. V roce 1787 se L\u0161t\u011bn\u00ed, kter\u00e9 bylo ve st\u0159edov\u011bku samostatnou farnost\u00ed a pot\u00e9 spadalo pod Kolove\u010d, st\u00e1v\u00e1 lok\u00e1li\u00ed s vlastn\u00edm kn\u011bzem. Od roku 1888 se ale l\u0161t\u011b\u0148sk\u00e1 lok\u00e1lie st\u00e1v\u00e1 op\u011bt farou.26)<\/sup><\/p>\n\n\n\n

Nov\u00fdmi majiteli zemsko-deskov\u00e9ho statku Kanice se stali poprv\u00e9 v jeho historii ne\u0161lechtici \u2013 sedl\u00e1ci z Chebska Martin Bollant a Ka\u0161par Froidl. Ti jej ale ji\u017e v roce 1804 prodali Janu Elsenwangerovi, jeho\u017e otec byl majitelem Elsenwangerova knihkupectv\u00ed v Praze.  Podle matriky zem\u0159el\u00fdch fary L\u0161t\u011bn\u00ed byl v roce 1805 majitelem statku Josef Elsenwanger, jemu\u017e se tu narodil syn Vil\u00e9m. Matkou d\u00edt\u011bte byla Kate\u0159ina, rozen\u00e1 Hernschlov\u00e1 z Prahy. Za Elsenwanger\u016f byl spr\u00e1vcem panstv\u00ed Franti\u0161ek Hrdlitschka. Elsenwangerov\u00e9 ale Kanice v roce 1809 prodali pra\u017esk\u00e9mu m\u011b\u0161\u0165anu Josefu Bubn\u00edkovi, od kter\u00e9ho je ji\u017e v roce 1810 koupil za 292.000 zlat\u00fdch Karel Helversen, svobodn\u00fd p\u00e1n z Helversheimu (*1778, \u20201847). Karel Helversen zast\u00e1val \u00fa\u0159ad c. k. komo\u0159\u00edho. Roku 1802 se o\u017eenil s Mari\u00ed Annou, dcerou Jana Prokopa, hrab\u011bte Hartmanna z Klar\u0161tejna.27)<\/sup> M\u011bl syny Karla (*1807, \u20201848), Prokopa (*1808, \u20201866) a dcery Marii a Viktorii. Pom\u011brn\u011b podrobn\u00fd popis Helversenova statku p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed Sommerova topografie z roku 1839. Tak nap\u0159. ke Kanic\u00edm tehdy n\u00e1le\u017eelo 333 jiter (214 s\u00e1h\u016f) dominik\u00e1ln\u00edch \u2013 vrchnostensk\u00fdch polnost\u00ed a 774 jiter (404 s\u00e1h\u016f) rustik\u00e1ln\u00edch polnost\u00ed obhospoda\u0159ovan\u00fdch poddan\u00fdmi. D\u00e1le 343 jiter (1334 s\u00e1h\u016f) dominik\u00e1ln\u00edch les\u016f a 34 jiter (174 s\u00e1h\u016f) les\u016f rustik\u00e1ln\u00edch. Pod Kanice spadala \u010d\u00e1st vsi Hradi\u0161t\u011b, \u010d\u00e1st \u00dan\u011bjovic a v\u00edska P\u0159ik\u0159ice se dvorem. P\u0159i velkostatku jsou vyjmenov\u00e1ny n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u017eivnosti: \u0161enk\u00fd\u0159, sl\u00e1dek, vinopaln\u00edk, bedn\u00e1\u0159, 2 \u0159ezn\u00edci, drasl\u00e1\u0159, hostinsk\u00fd, tkadlec, zednick\u00fd mistr, mlyn\u00e1\u0159 (Radonick\u00fd ml\u00fdn), 2 kov\u00e1\u0159i, 4 krej\u010d\u00ed, 3 \u0161evci, 2 truhl\u00e1\u0159i, cihl\u00e1\u0159 a tesa\u0159sk\u00fd mistr. Obchod provozovalo 5 kram\u00e1\u0159\u016f a podomn\u00edch obchodn\u00edk\u016f. V Kanic\u00edch st\u00e1lo 76 dom\u016f, v nich\u017e \u017eilo 481 obyvatel, mezi nimi 8 \u017eidovsk\u00fdch rodin. Obyvatel\u00e9 se \u017eivili zem\u011bd\u011blstv\u00edm a \u0159emesly. Chud\u0161\u00ed obyvatelstvo si p\u0159ivyd\u011bl\u00e1valo dom\u00e1c\u00ed prac\u00ed pro kdy\u0148skou p\u0159\u00e1delnu a doma\u017elick\u00e9 podniky. Samostatnou sou\u010d\u00e1st\u00ed kanick\u00e9ho statku byl i state\u010dek Radonice.28)<\/sup><\/p>\n\n\n\n

Karel Helversen star\u0161\u00ed, p\u00e1n na Kanic\u00edch a Radonic\u00edch zem\u0159el 4. \u010dervna 1847 a s man\u017eelkou Annou (*1787, \u20201813) a dcerou Annou (*1803, \u20201847) jsou poh\u0159beni pod spole\u010dn\u00fdm n\u00e1hrobkem na h\u0159bitov\u011b v L\u0161t\u011bn\u00ed.  Podle l\u0161t\u011b\u0148sk\u00e9 farn\u00ed kroniky byl tento n\u00e1hrobek v roce 1897 p\u0159em\u00edst\u011bn ze st\u0159edu h\u0159bitova k v\u00fdchodn\u00ed zdi. Zde byl v roce 2015 nalezen a zdokumentov\u00e1n. Dopl\u0148uj\u00edc\u00ed informace o \u00famrt\u00ed kanick\u00fdch Helversen\u016f obsahuje matrika zem\u0159el\u00fdch fary L\u0161t\u011bn\u00ed.29)<\/sup><\/p>\n\n\n\n

S p\u0159\u00edchodem Helversen\u016f do Kanic nastal \u010dil\u00fd stavebn\u00ed ruch, kter\u00fd v\u00fdrazn\u011b poznamenal z\u00e1mek. O p\u0159estavb\u00e1ch, kter\u00e9 nejsou historick\u00fdmi prameny zachyceny, n\u00e1s informuj\u00ed v\u00fdsledky dendrochronologick\u00e9 anal\u00fdzy z\u00e1meck\u00e9ho krovu. D\u00edky nim v\u00edme, \u017ee v roce 1839 byly obnoveny krovy nad v\u00fdchodn\u00edm, ji\u017en\u00edm a severn\u00edm k\u0159\u00eddlem, v roce 1851 byla p\u0159estavba dokon\u010dena zv\u00fd\u0161en\u00edm a zast\u0159e\u0161en\u00edm z\u00e1padn\u00edho k\u0159\u00eddla. P\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti do\u0161lo rovn\u011b\u017e k \u00faprav\u011b interi\u00e9r\u016f prvn\u00edho a druh\u00e9ho patra z\u00e1mku.30)<\/sup><\/p>\n\n\n\n

Po Karlu Helversenovi pokra\u010doval v rekonstrukci z\u00e1mku a\u017e do smrti v roce 1866 syn Prokop. Po smrti Viktorie Marie, baronky Helversenov\u00e9 v roce 1871 m\u011bn\u00ed Kanice op\u011bt vrchnost.<\/p>\n\n\n\n

Nov\u00fdm majitelem velkostatku Kanice a Radonice se v pr\u016fb\u011bhu roku 1871 stal Ferdinand Karel Vil\u00e9m ze Skal a Gro\u00df-Ellgutu, kter\u00fd ji\u017e vlastnil statek Kobyl\u00e1. Rodina Skal\u016f, jak je naz\u00fdv\u00e1na v obecn\u00ed kronice, poch\u00e1zela ze Slezska.31)<\/sup> Kanice nejprve zd\u011bdil Ferdinand\u016fv syn baron Karel Ferdinand (1844\u20131914), kter\u00fd tu dle kanick\u00e9 obecn\u00ed kroniky po dva roky hospoda\u0159il se spolu\u017e\u00e1kem \u0160mardou. Kdy\u017e se potom jeho mlad\u0161\u00ed bratr Bed\u0159ich Franti\u0161ek (1846\u20131920) o\u017eenil, prodal mu v roce 1873 Karel Ferdinand Kanice za 106.500 zlat\u00fdch.  Pobyt rodiny Bed\u0159icha Franti\u0161ka na Kanic\u00edch dokl\u00e1daj\u00ed novorozenci Ferdinand Karel (*30. 7. 1874) a Marie Gabriela (*14. 10. 1876), kter\u00e9 zde na sv\u011bt p\u0159ivedla jeho man\u017eelka Adalberta \u201evon Beessund Chrostin\u201c, jej\u00ed\u017e rod poch\u00e1zel rovn\u011b\u017e z T\u011b\u0161\u00ednska ve Slezsku. Bed\u0159ich byl v letech 1877\u20131882 poslancem \u010desk\u00e9ho zemsk\u00e9ho sn\u011bmu, byl rovn\u011b\u017e dobr\u00fdm ekonomem a p\u0159isp\u011bl k o\u017eiven\u00ed velkostatku i vrchnostensk\u00e9ho pivovaru. V roce 1873 \u010dinil v\u00fdstav kanick\u00e9ho pivovaru celkem 285 \u010dty\u0159v\u011bdern\u00edch sud\u016f, tj. v\u00edce ne\u017e 725 ha piva, co\u017e bylo jeho historick\u00e9 maximum. V komer\u010dn\u00edm prost\u0159ed\u00ed vytvo\u0159en\u00e9m po roce 1869 se ale mal\u00fd pivov\u00e1rek nemohl dlouho udr\u017eet.32)<\/sup> Konec vrchnostensk\u00e9ho pivovaru, kter\u00fd fungoval nejpozd\u011bji od poloviny 17. stolet\u00ed, nezvr\u00e1tily ani snahy barona Bed\u0159icha ze Skal a Gro\u00df-Ellgutu a jeho sl\u00e1dk\u016f Josefa Radla (1873\u20131874), Franti\u0161ka Krej\u010d\u00edho (1874) a Karla Skaly (1875) o zv\u00fd\u0161en\u00ed v\u00fdstavu piva. A tak se v roce 1875 va\u0159ilo v Kanic\u00edch pivo naposledy. V roce 1882, dne 17. \u010dervna, prod\u00e1v\u00e1 Bed\u0159ich Kanice za 212.000 zlat\u00fdch dr. Franti\u0161ku \u0160kodovi (*1801, \u20201888), kter\u00fd je p\u0159edal synu Robertovi.33)<\/sup><\/p>\n\n\n\n

21) Terezi\u00e1nsk\u00fd katastr \u010desk\u00fd, rustik\u00e1l, svazek 2, Praha 1966, str. 19; dominik\u00e1l, svazek 3, Praha 1970, str. 226\u2013227.<\/em><\/p>\n\n\n\n

22) Citace v\u00a0pozn\u00e1mce 17, str. 50.<\/em><\/p>\n\n\n\n

23) Ma\u0161ek Petr: \u0160lechtick\u00e9 rody v\u00a0\u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku od B\u00edl\u00e9 Hory do sou\u010dasnosti, d\u00edl II, Praha 2010, str. 241.<\/em><\/p>\n\n\n\n

24) Van\u011bk Ferdinand, Hosta\u0161 Karel: Soupis pam\u00e1tek historick\u00fdch a um\u011bleck\u00fdch v\u00a0politick\u00e9m okresu doma\u017elick\u00e9m, Praha 1902, str. 9, 76\u201377, 100\u2013101.<\/em><\/p>\n\n\n\n

25) Dle matriky zem\u0159el\u00fdch a narozen\u00fdch fary L\u0161t\u011bn\u00ed \u010d. 2 se na kanick\u00e9m z\u00e1mku nejprve narodila dcera Marie Terezie (*8. 10. 1784, \u20203. 6. 1794), d\u00e1le syn Ferdinand Bed\u0159ich (*6. 1. 1787, \u20209.\u00a0 8. 1788), kter\u00e9mu byl za kmotra hrab\u011b Ferdinand Trauttmansdorff z\u00a0Hor\u0161ovsk\u00e9ho T\u00fdna, Marie Walburga (*17. 7. 1788), Marie Johanna Nepomucena Vincenta (*17. 6. 1790, \u202028. 10. 1791 na ne\u0161tovice), Johanna (*17. 10. 1791) a Marie Terezie (*13. 3. 1793, \u202027. 10. 1794), p\u0159i k\u0159tech a \u00famrt\u00edch se v\u011bt\u0161inou objevuje l\u0161t\u011b\u0148sk\u00fd far\u00e1\u0159 Hillarius Hartv\u00edk, p\u0159\u00edpadn\u011b z\u00e1me\u010dt\u00ed kaplani Josef Pistorius, V\u00e1clav Kili\u00e1n a Karel Stengl. Nen\u00ed bez zaj\u00edmavosti, \u017ee ohled\u00e1n\u00ed zem\u0159el\u00fdch d\u011bt\u00ed provedl a p\u0159\u00ed\u010dinu smrti ur\u010dil kanick\u00fd rycht\u00e1\u0159 \u0160imon \u017de\u017eulka. Za Schmidtgr\u00e4bner\u016f je na Kanic\u00edch v\u00a0roce 1785 p\u0159ipom\u00edn\u00e1n spr\u00e1vce Jan Nachtmann, roku 1790\u20131795 zahradn\u00edk Maty\u00e1\u0161 Vejvoda, roku 1794 spr\u00e1vce Franti\u0161ek Grunwald a dal\u0161\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci. Za v\u00fdpisy z\u00a0matrik d\u011bkuji Anton\u00ednu Kondrysovi.<\/em><\/p>\n\n\n\n

26) Citace v\u00a0pozn\u00e1mce 10, str. 109\u2013113.<\/em><\/p>\n\n\n\n

27) Citace v\u00a0pozn\u00e1mce 23, d\u00edl 1, Praha 2008, str. 345.<\/em><\/p>\n\n\n\n

28) Sommer Johann Gottfried: Das K\u00f6nigreich B\u00f6hmen, Klattauerkreis, Prag 1839, str. 195\u2013199.<\/em><\/p>\n\n\n\n

29) Matriky zem\u0159el\u00fdch fary L\u0161t\u011bn\u00ed \u010d. 2, 9 a 11 obsahuj\u00ed z\u00e1pisy o \u00famrt\u00ed v\u0161ech kanick\u00fdch Helversen\u016f. Karel star\u0161\u00ed zem\u0159el v\u00a0Kanic\u00edch ve v\u011bku 70 let (dle data na n\u00e1hrobku v\u00a069 letech), dne 4. \u010dervence 1847 na ochrnut\u00ed plic. Zem\u0159el n\u00e1hle, nezaopat\u0159en a byl poh\u0159ben v L\u0161t\u011bn\u00ed na h\u0159bitov\u011b zvan\u00e9m tehdy \u201eSleman\u201c chudenick\u00fdm far\u00e1\u0159em Ka\u0161parem N\u011bme\u010dkem. Karlova man\u017eelka Marie Anna zem\u0159ela ji\u017e 11. ledna 1813 v\u00a0pouh\u00fdch 30 letech na plicn\u00ed nedu\u017eivost a byla poh\u0159bena na nov\u00e9m h\u0159bitov\u011b v\u00a0Kolov\u010di, n\u00e1hrobn\u00ed desku v\u0161ak m\u00e1 v L\u0161t\u011bn\u00ed. Na souchotiny zem\u0159ela i jejich 43let\u00e1 dcera Anna. Smrt j\u00ed zastihla ve stejn\u00e9m roce jako jej\u00edho otce. Jen o rok pozd\u011bji, 16. \u010dervence 1848 zem\u0159el na kanick\u00e9m z\u00e1mku ve v\u011bku 41 let jej\u00ed bratr Karel mlad\u0161\u00ed, p\u0159\u00ed\u010dinou smrti byl z\u00e1n\u011bt pob\u0159i\u0161nice. Rychl\u00fd sled \u00famrt\u00ed v\u00a0rodin\u011b Helversen\u016f vedl k\u00a0nejasnostem, kter\u00e9 bylo mo\u017en\u00e9 up\u0159esnit pouze podle\u00a0matriky zem\u0159el\u00fdch. V\u00a0roce 1866, 7. \u010dervence, um\u00edr\u00e1 v\u00a0Kanic\u00edch ve st\u00e1\u0159\u00ed 58 let, ran\u011bn mrtvic\u00ed, i baron Prokop Helversen. Posledn\u00ed z\u00a0rodiny, Prokopova sestra Viktorie Marie zem\u0159ela ve v\u011bku 64 let, dne 19. dubna 1871. Kanice dr\u017eela a\u017e do smrti, zem\u0159ela v\u00a0terezi\u00e1nsk\u00e9m \u00fastavu \u0161lechti\u010den v\u00a0Praze na Hrad\u010danech, ale poh\u0159bena byla v L\u0161t\u011bn\u00ed.<\/em><\/p>\n\n\n\n

30) V\u00fdsledky dendrochronologick\u00e9 anal\u00fdzy byly poprv\u00e9 pou\u017eity v: Z\u00e1mek v\u00a0Kanic\u00edch (okres Doma\u017elice), Pasport pam\u00e1tkov\u00fdch hodnot, zpracoval Tom\u00e1\u0161 Karel s\u00a0kolektivem v\u00a0dubnu 2015 pro NP\u00da, \u00fazemn\u00ed odborn\u00e9 pracovi\u0161t\u011b v\u00a0Plzni.<\/em><\/p>\n\n\n\n

31) Citace v\u00a0pozn\u00e1mce 23, str. 279.<\/em><\/p>\n\n\n\n

32) Jir\u00e1k Jan: Chodsk\u00e1 pivovarsk\u00e1 chasa aneb pivovary a pivov\u00e1rky okresu Doma\u017elice, Doma\u017elice 2012, str. 87\u201390.<\/em><\/p>\n\n\n\n

33) V\u00e1\u0148ov\u00e1 Ladislava: Velkostatek Kanice 1711\u20131945 (1947), invent\u00e1\u0159 k\u00a0fondu ulo\u017een\u00e9mu v\u00a0SOA Plze\u0148, pracovi\u0161t\u011b Nepomuk, Klatovy 2003, str. 5\u20138. <\/em><\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Josefa Hildprandta zastihli kolem poloviny 18. stolet\u00ed na Kanic\u00edch komisa\u0159i sestavuj\u00edc\u00ed podklady pro tzv. terezi\u00e1nsk\u00fd katastr \u010desk\u00fd. V Kanic\u00edch tehdy \u017eilo 22 poddansk\u00fdch rodin, ke statku d\u00e1le pat\u0159ilo 14 hospod\u00e1\u0159\u016f v Hradi\u0161ti, 4 v P\u0159\u00edk\u0159ici a 4 v \u00dan\u011bjovic\u00edch (zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st vsi \u00dan\u011bjovice pat\u0159ila k Chudenic\u00edm). Ve fasi (p\u0159izn\u00e1n\u00ed) pro Kanice je uveden 1 kov\u00e1\u0159 […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[6],"tags":[],"class_list":["post-127","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/127","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=127"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/127\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":128,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/127\/revisions\/128"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=127"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=127"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=127"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}