{"id":129,"date":"2023-02-26T21:11:52","date_gmt":"2023-02-26T20:11:52","guid":{"rendered":"https:\/\/depold.cz\/?p=129"},"modified":"2023-02-26T21:11:53","modified_gmt":"2023-02-26T20:11:53","slug":"7-kanice-za-frantiska-josefa-cernina-renesancni-sidlo-se-meni-v-barokni-zamek","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/2023\/02\/26\/7-kanice-za-frantiska-josefa-cernina-renesancni-sidlo-se-meni-v-barokni-zamek\/","title":{"rendered":"7. Kanice za Franti\u0161ka Josefa \u010cern\u00edna \u2013 renesan\u010dn\u00ed s\u00eddlo se m\u011bn\u00ed v barokn\u00ed z\u00e1mek"},"content":{"rendered":"\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Nov\u00fd majitel Franti\u0161ek Josef \u010cern\u00edn z&nbsp;Chudenic dal s\u00eddlo, kter\u00e9 v&nbsp;t\u00e9 dob\u011b p\u0159edstavovalo nesourod\u00fd celek st\u0159edov\u011bk\u00fdch, renesan\u010dn\u00edch, p\u0159\u00edpadn\u011b barokn\u00edch konstrukc\u00ed p\u0159ebudovat na vrcholn\u011b barokn\u00ed z\u00e1mek. Projekt na p\u0159estavbu vypracoval kolem roku 1721 zn\u00e1m\u00fd barokn\u00ed architekt Franti\u0161ek Maxmili\u00e1n Ka\u0148ka z&nbsp;Prahy. Ze stavebn\u00ed dokumentace se dochoval pohled na fas\u00e1du z\u00e1padn\u00edho k\u0159\u00eddla (viz vyobrazen\u00ed). Pr\u00e1ci na stavb\u011b dozoroval pol\u00edr chudenick\u00e9ho panstv\u00ed Martin Pejrek (Pajrek), kter\u00fd vedl v&nbsp;roce 1741 p\u0159estavbu augustini\u00e1nsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tern\u00edho kostela v&nbsp;Doma\u017elic\u00edch a osv\u011bd\u010dil se i p\u0159i v\u00fdstavb\u011b kostela sv. Wolfganga v&nbsp;Chudenic\u00edch. Rozs\u00e1hl\u00e1 p\u0159estavba zm\u011bnila nekoncep\u010dn\u011b budovan\u00e9 s\u00eddlo na kvalitn\u00ed barokn\u00ed architekturu. V\u011bt\u0161ina m\u00edstnost\u00ed v&nbsp;p\u0159\u00edzem\u00ed z\u00edskala nov\u00e9 klenby, vznikla dv\u011b nov\u00e1 klenut\u00e1 schodi\u0161t\u011b a schodi\u0161t\u011b to\u010dit\u00e9. Spojen\u00ed m\u00edstnost\u00ed v&nbsp;pat\u0159e zaji\u0161\u0165ovaly pavla\u010de, kter\u00e9 byly z&nbsp;v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti d\u0159ev\u011bn\u00e9 a nat\u0159en\u00e9 nazeleno. Z\u00e1meck\u00e9 n\u00e1dvo\u0159\u00ed bylo zp\u0159\u00edstupn\u011bno tzv. vjezdn\u00ed a v\u00fdjezdn\u00ed br\u00e1nou. Ob\u011b br\u00e1ny prostupuj\u00edc\u00ed z\u00e1padn\u00edm a severn\u00edm k\u0159\u00eddlem byly, jak je patrn\u00e9 z&nbsp;vyobrazen\u00ed, v\u00fdrazn\u011b p\u0159ev\u00fd\u0161eny. Dom\u00e1c\u00ed kaple zasv\u011bcen\u00e1 tehdy sv. Mark\u00e9t\u011b m\u011bla zvoni\u010dku. Fas\u00e1da z\u00e1mku byla dle archivn\u00edch z\u00e1pis\u016f velice pestr\u00e1, na b\u00edl\u00e9m v\u00e1penn\u00e9m podkladu zv\u00fdraznil mal\u00ed\u0159 \u010derven\u011b port\u00e1ly bran, \u0161ambr\u00e1ny oken a liseny \u010dlen\u00edc\u00ed fas\u00e1du. D\u0159ev\u011bn\u00e9 sou\u010d\u00e1sti z\u00e1mku, vrata, dve\u0159e, okenice i \u0161indelov\u00e9 st\u0159echy m\u011bly b\u00fdt nat\u0159eny zelenou barvou. Z\u00e1me\u010dek vystav\u011bn\u00fd pro kratochv\u00edli a loveck\u00e9 vyu\u017eit\u00ed Franti\u0161ka Josefa \u010cern\u00edna byl budov\u00e1n v&nbsp;letech 1722\u20131723 a zcela dokon\u010den (povrchov\u00e9 \u00fapravy fas\u00e1dy a st\u0159ech) v&nbsp;roce 1727.<sup>19)<\/sup><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">&nbsp;Franti\u0161ek Josef \u010cern\u00edn se patrn\u011b narodil v&nbsp;roce 1697 a zem\u0159el ji\u017e roku 1733. Ve sv\u00e9m kr\u00e1tk\u00e9m \u017eivot\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il rodov\u00e9 dominium p\u0159ikoupen\u00edm \u010detn\u00fdch panstv\u00ed a statk\u016f a zapo\u010dal p\u0159estavbu n\u011bkolika z\u00e1mk\u016f, z&nbsp;nich\u017e n\u011bkter\u00e9 i dokon\u010dil. V&nbsp;roce 1716 mu byl prop\u016fj\u010den titul vlada\u0159e domu hradeck\u00e9ho (jedn\u00e1 se o Jind\u0159ich\u016fv Hradec, kter\u00fd byl centrem panstv\u00ed \u010cern\u00edn\u016f v&nbsp;ji\u017en\u00edch \u010cech\u00e1ch) a d\u016fstojnost nejvy\u0161\u0161\u00edho \u010d\u00ed\u0161n\u00edka kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9ho. V&nbsp;roce 1717 se o\u017eenil s&nbsp;Izabelou Mari\u00ed, markrab\u011bnkou z&nbsp;Westerloo, s&nbsp;n\u00ed\u017e m\u011bl 3 dcery a 2 syny. Ji\u017e v&nbsp;roce 1710 z\u00edskal prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9 star\u0161\u00ed sestry Mark\u00e9ty P\u0159estavlky, roku 1711 Srbice se z\u00e1mkem polo\u017een\u00e9 nedaleko Kanic a statek Pole\u0148. Roku 1714 Rab\u0161tejn nad St\u0159elou, 1715 Mezholezy u Kdyn\u011b atd. Do roku 1720 byly t\u00edmto \u010cern\u00ednem k&nbsp;Chudenic\u00edm p\u0159ipojeny dal\u0161\u00ed statky, mezi nimi\u017e byl \u0160vihov, \u00dan\u011bjovice, Osvra\u010d\u00edn, Dob\u0159\u00edkov, Dla\u017eov, Sp\u016fle, Slav\u00edkovice, Mal\u00e1 Bukov\u00e1 a Smr\u017eovice. V&nbsp;na\u0161\u00ed krajin\u011b se Franti\u0161ek Josef v\u011bnoval nap\u0159. p\u0159estavb\u011b z\u00e1mku v&nbsp;Chocomy\u0161li, s&nbsp;n\u00ed\u017e bylo zapo\u010dato v&nbsp;roce 1720, tedy jen 2 roky p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm p\u0159estavby kanick\u00e9ho z\u00e1mku. Tak\u00e9 na t\u00e9to p\u0159estavb\u011b se pod\u00edlel architekt F. M. Ka\u0148ka. V&nbsp;letech 1718\u20131720 byl p\u0159estav\u011bn i \u010dern\u00ednsk\u00fd pal\u00e1c v&nbsp;Praze. Pohostinnosti kanick\u00e9ho z\u00e1me\u010dku, jeho\u017e p\u0159estavb\u011b dal Franti\u0161ek Josef p\u0159ednost p\u0159ed \u010detn\u00fdmi \u0161lechtick\u00fdmi s\u00eddly, kter\u00e1 v&nbsp;okol\u00ed vlastnil, si v\u0161ak neu\u017eil, zem\u0159el ji\u017e v&nbsp;roce 1733 ve v\u011bku 36 let.<sup>20)<\/sup><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V&nbsp;roce 1734 se Kanice od chudenick\u00e9ho panstv\u00ed op\u011bt odd\u011blily. Koupil je za 100.000 zlat\u00fdch, tedy dvojn\u00e1sobek ceny p\u0159ed p\u0159estavbou, \u0161lechtic tyrolsk\u00e9ho p\u016fvodu Jan Josef Hildprandt z&nbsp;Ottenhausennu.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">19) Citace v&nbsp;pozn\u00e1mce 18. Vyobrazen\u00ed fas\u00e1dy z\u00e1mku bylo d\u00e1le publikov\u00e1no v&nbsp;Proch\u00e1zka Zden\u011bk: Doma\u017elicko a Kdy\u0148sko, historicko-turistick\u00fd pr\u016fvodce \u010d. 5, Doma\u017elice 1996, str. 44. Prvn\u00ed pl\u00e1n kanick\u00e9ho z\u00e1mku s&nbsp;pokusem o stavebn\u00ed anal\u00fdzu vy\u0161el v: Encyklopedie \u010desk\u00fdch tvrz\u00ed, d\u00edl II, Praha 2000, str. 283 (heslo Kanice zpracoval Z. Proch\u00e1zka), pro zm\u00edn\u011bn\u00fd pl\u00e1n bylo jako podklad pou\u017eito zam\u011b\u0159en\u00ed z\u00e1mku vyhotoven\u00e9 Stavebn\u00edm podnikem v&nbsp;Doma\u017elic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><em>20) Hrady, z\u00e1mky a tvrze v\u00a0\u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a ve Slezsku, d\u00edl 4 Z\u00e1padn\u00ed \u010cechy, Praha 1985, str. 109, 114, 126\u2013127, 200, 211, 269, 275, 286, 316, dopln\u011bno o informace z: Ottova encyklopedie obecn\u00fdch v\u011bdomost\u00ed na CD-ROM, d\u00edl VI, str. 626.<\/em><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Nov\u00fd majitel Franti\u0161ek Josef \u010cern\u00edn z&nbsp;Chudenic dal s\u00eddlo, kter\u00e9 v&nbsp;t\u00e9 dob\u011b p\u0159edstavovalo nesourod\u00fd celek st\u0159edov\u011bk\u00fdch, renesan\u010dn\u00edch, p\u0159\u00edpadn\u011b barokn\u00edch konstrukc\u00ed p\u0159ebudovat na vrcholn\u011b barokn\u00ed z\u00e1mek. Projekt na p\u0159estavbu vypracoval kolem roku 1721 zn\u00e1m\u00fd barokn\u00ed architekt Franti\u0161ek Maxmili\u00e1n Ka\u0148ka z&nbsp;Prahy. Ze stavebn\u00ed dokumentace se dochoval pohled na fas\u00e1du z\u00e1padn\u00edho k\u0159\u00eddla (viz vyobrazen\u00ed). [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[6],"tags":[],"class_list":["post-129","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-historie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/129","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=129"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/129\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":130,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/129\/revisions\/130"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=129"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=129"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/depold.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=129"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}