Nový majitel František Josef Černín z Chudenic dal sídlo, které v té době představovalo nesourodý celek středověkých, renesančních, případně barokních konstrukcí přebudovat na vrcholně barokní zámek. Projekt na přestavbu vypracoval kolem roku 1721 známý barokní architekt František Maxmilián Kaňka z Prahy. Ze stavební dokumentace se dochoval pohled na fasádu západního křídla (viz vyobrazení). Práci na stavbě dozoroval polír chudenického panství Martin Pejrek (Pajrek), který vedl v roce 1741 přestavbu augustiniánského klášterního kostela v Domažlicích a osvědčil se i při výstavbě kostela sv. Wolfganga v Chudenicích. Rozsáhlá přestavba změnila nekoncepčně budované sídlo na kvalitní barokní architekturu. Většina místností v přízemí získala nové klenby, vznikla dvě nová klenutá schodiště a schodiště točité. Spojení místností v patře zajišťovaly pavlače, které byly z větší části dřevěné a natřené nazeleno. Zámecké nádvoří bylo zpřístupněno tzv. vjezdní a výjezdní bránou. Obě brány prostupující západním a severním křídlem byly, jak je patrné z vyobrazení, výrazně převýšeny. Domácí kaple zasvěcená tehdy sv. Markétě měla zvoničku. Fasáda zámku byla dle archivních zápisů velice pestrá, na bílém vápenném podkladu zvýraznil malíř červeně portály bran, šambrány oken a liseny členící fasádu. Dřevěné součásti zámku, vrata, dveře, okenice i šindelové střechy měly být natřeny zelenou barvou. Zámeček vystavěný pro kratochvíli a lovecké využití Františka Josefa Černína byl budován v letech 1722–1723 a zcela dokončen (povrchové úpravy fasády a střech) v roce 1727.19)
František Josef Černín se patrně narodil v roce 1697 a zemřel již roku 1733. Ve svém krátkém životě rozšířil rodové dominium přikoupením četných panství a statků a započal přestavbu několika zámků, z nichž některé i dokončil. V roce 1716 mu byl propůjčen titul vladaře domu hradeckého (jedná se o Jindřichův Hradec, který byl centrem panství Černínů v jižních Čechách) a důstojnost nejvyššího číšníka království českého. V roce 1717 se oženil s Izabelou Marií, markraběnkou z Westerloo, s níž měl 3 dcery a 2 syny. Již v roce 1710 získal prostřednictvím své starší sestry Markéty Přestavlky, roku 1711 Srbice se zámkem položené nedaleko Kanic a statek Poleň. Roku 1714 Rabštejn nad Střelou, 1715 Mezholezy u Kdyně atd. Do roku 1720 byly tímto Černínem k Chudenicím připojeny další statky, mezi nimiž byl Švihov, Únějovice, Osvračín, Dobříkov, Dlažov, Spůle, Slavíkovice, Malá Buková a Smržovice. V naší krajině se František Josef věnoval např. přestavbě zámku v Chocomyšli, s níž bylo započato v roce 1720, tedy jen 2 roky před zahájením přestavby kanického zámku. Také na této přestavbě se podílel architekt F. M. Kaňka. V letech 1718–1720 byl přestavěn i černínský palác v Praze. Pohostinnosti kanického zámečku, jehož přestavbě dal František Josef přednost před četnými šlechtickými sídly, která v okolí vlastnil, si však neužil, zemřel již v roce 1733 ve věku 36 let.20)
V roce 1734 se Kanice od chudenického panství opět oddělily. Koupil je za 100.000 zlatých, tedy dvojnásobek ceny před přestavbou, šlechtic tyrolského původu Jan Josef Hildprandt z Ottenhausennu.
19) Citace v poznámce 18. Vyobrazení fasády zámku bylo dále publikováno v Procházka Zdeněk: Domažlicko a Kdyňsko, historicko-turistický průvodce č. 5, Domažlice 1996, str. 44. První plán kanického zámku s pokusem o stavební analýzu vyšel v: Encyklopedie českých tvrzí, díl II, Praha 2000, str. 283 (heslo Kanice zpracoval Z. Procházka), pro zmíněný plán bylo jako podklad použito zaměření zámku vyhotovené Stavebním podnikem v Domažlicích.
20) Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 4 Západní Čechy, Praha 1985, str. 109, 114, 126–127, 200, 211, 269, 275, 286, 316, doplněno o informace z: Ottova encyklopedie obecných vědomostí na CD-ROM, díl VI, str. 626.
0 komentářů