V psaných historických pramenech se Kanice objevují roku 1325, kdy je zmiňován Dipoldus de Canitz.2) Sama existence vsi, jejíž jméno odvozuje jazykovědec Profous od osobního jména Káně, Káňa, je však nepochybně starší. Zmíněný Děpolt náležel s velkou pravděpodobností k rodu Drslaviců, který založil nedaleký hrad Rýzmberk. Historik Sedláček předpokládá, že by se mohlo jednat o vnuka Děpolta ze Zbiroha (†1297).3) Jiří Jánský jej považuje za nejmladšího z pěti Děpoltových synů, což se vzhledem k období, v němž se objevuje v pramenech, zdá logičtější. Tento Děpolt, který se v historických zápisech vyskytuje od roku 1313 jako pán na Malesicích u Plzně, se připomíná do roku 1325 a je považován za zakladatele hradu Kyjova u Malesic. Z důvodů, které nejsou známy, opouští Děpolt Plzeňsko a vrací se do krajiny v blízkosti rodového hradu Rýzmberka.  Zde se s ním setkáváme jako se svědkem na listinách Chotěbora z Herštejna, které se týkají nedalekých Milaveč. V první z nich datované rokem 1324 se vyskytuje ještě jako Dipoldus de Risimberk, ve druhé, o rok mladší, je titulován jako Dipoldus de Canitz.4) Zda můžeme z této jediné zmínky usuzovat, že Děpolt založil nejprve sídlo v Kanicích a teprve potom se pustil do budování hradu, který nazval z úcty k rodu, z něhož pocházel, Novým Rýzmberkem, opět nevíme. Není ale vyloučeno, že prvním „neoficiálním“ názvem hradu vybudovaného na vrchu Netřeb, byl název Kanice. Ostatně ani jméno Nový Rýzmberk, kterým byl hrad nazván, se neujal, naposledy je hrad takto pojmenován v roce 1404. Poté jej nahradilo jméno vrchu a hrad je nazýván Netřebem. Netřebští Rýzmberkové však neudrželi své statky položené v blízkosti hradu Rýzmberka, jež vlastnila hlavní větev rodu, dlouho. Blíže neurčeného roku prodávají Děpoltovi synové – bratři Děpolt (1339–1365) a Břetislav (1356–1365) – hrad s příslušenstvím Bohuslavu ze Švamberka. Bohuslav III. na Boru a Krasíkově (†kolem roku 1372) zastával místo purkrabího ve městě Chebu a posléze i úřad nejvyššího purkrabí zemského.5) Malé panství hradu Netřebu koupil jistě pouze ze spekulativních důvodů, aby jej mohl výhodně prodat nebo směnit za jiný statek. Vhodná příležitost se naskytla až Bohuslavovu synovi Rackovi. Ten v roce 1382, dne 1. března, postoupil „Ryzmberg castrum novum“, v Kanicích dvůr poplužní s tvrzí a dvojím poplužím, ves celou (Kanice), ves Hradiště, Osvračín hrad s dvojím poplužím a dvory Ješkovi, řečenému Kozí hlava z Pnětluk. Nejednalo se však o prodej v pravém slova smyslu, ale o výměnu, neboť Ješek předal Rackovi panství hradu Třebel u Černošína. Ani Ješek nehodlal Netřeb s Kanicemi zvolit za své rodové sídlo a před rokem 1391 je prodal Vilému z Čachrova.6) Při výše uvedeném prodeji v roce 1382 se poprvé připomíná kanická tvrz, která existovala souběžně s hradem. Je pravděpodobné, že existence dvou sídel na tak malém panství jakým netřebské bezesporu bylo, vedla k tomu, že se příležitostní majitelé nemohli rozhodnout, kterému ze sídel věnují větší pozornost a snažili se spíše udržet tvrz ve vsi než udržovat a rozšiřovat hrad, na němž sídlil pouze jejich purkrabí.

Situace v Kanicích se změnila až za Kanických z Čachrova, ti se stali skutečnou kanickou vrchností, která jméno Kanice užívala dlouhodobě i ve svém predikátu.

2) Profous Antonín: Místní jména v Čechách, díl II, Praha 1949, str. 201–202.

3) Sedláček August: Hrady, zámky a tvrze království českého, díl IX, Praha 1893, str. 126–127.

4) Jánský Jiří: Strojopis ke knize Páni z Rýzmberka.

5) Jánský Jiří: Páni ze Švamberka, pětisetlistá sága rodu s erbem labutě, Domažlice 2006, str. 30–32, 39.

6) Citace v poznámce 3.

Kategorie: Historie

0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *