(Editováno po akci) Druhý víkend v září proběhl na zámku Depold druhý ročník Česko-německých dnů. Tato akce zaměřená na budování česko-německých vztahů a připomínání událostí z historie obou národů, které by neměly být zapomenuty, přilákala velké množství lidí. Hlavním programem byly tři tematické přednášky z nichž dvě jsou i po Číst více…
V psaných historických pramenech se Kanice objevují roku 1325, kdy je zmiňován Dipoldus de Canitz.2) Sama existence vsi, jejíž jméno odvozuje jazykovědec Profous od osobního jména Káně, Káňa, je však nepochybně starší. Zmíněný Děpolt náležel s velkou pravděpodobností k rodu Drslaviců, který založil nedaleký hrad Rýzmberk. Historik Sedláček předpokládá, že by se mohlo jednat Číst více…
Členové rytířského rodu Kanických z Čachrova užívali ve štítu černý svislý pruh (kůl) vedený středem stříbrného štítu a v klenotu volské rohy černé barvy, které byly přizdobeny pštrosími péry střídavě černé a stříbrné barvy7). V jejich původním predikátu se objevuje jméno obce Čachrova na Klatovsku, kde dosud stojí jejich středověká tvrz. Kaničtí z Čachrova Číst více…
Soupis začíná Vilémovým prohlášením: „Já Vilím Kanický z Čachrova a Kanicích přiznávám se, že na statečku mém Kanicích tyto vypsané osoby a lidi se nacházejí.“ Na konci zápisu dodává: „Že tomu tak a ne jináče jest, též že sem se v tom věrně a upřímně zachoval, na potvrzení toho toto poznamenání sekrytem mým a podpisem Číst více…
Kanice mají to štěstí, že jsou v poměrně krátké době popsány v soupisu poddaných podle víry z roku 1651, v berní rule z roku 1655 a v odhadu statku pro desky zemské z roku 1663, což uvítá především genealog, zabývající se rodinami v Kanicích usedlými. Berní rula, jejíž údaje tu jsou v poněkud zkrácené podobě uvedeny, měla sloužit jako Číst více…
Velice podrobný popis zadluženého statku Kanice byl vypracován v roce 1663 a vložen do desek zemských. Majitelkou Kanic byla vdova po Vilémovi Kanickém Anna Lidmila Kanická, rozená Vratislavka z Mitrovic se zletilým synem Karlem Jiřím (tento syn se v dalších pramenech neobjevuje a patrně zakrátko poté zemřel) a nezletilými syny Vilémem a Mikulášem. Číst více…
Z dětí Viléma Kanického a Anny prameny zmiňují Viléma Maxmiliána (†1689) a Jana Mikuláše Arnošta (†1687). Ti drželi kanický statek napolovic. Oba sloužili v císařském vojsku. Jejich sestrami byly Salička – Marie Salomena a Maxmiliána Alžběta, které byly ze statku vyplaceny. Maxmiliána Alžběta se provdala za Bohuslava Bernarta Valkouna z Adlaru na Zlonicích. Číst více…
Nový majitel František Josef Černín z Chudenic dal sídlo, které v té době představovalo nesourodý celek středověkých, renesančních, případně barokních konstrukcí přebudovat na vrcholně barokní zámek. Projekt na přestavbu vypracoval kolem roku 1721 známý barokní architekt František Maxmilián Kaňka z Prahy. Ze stavební dokumentace se dochoval pohled na fasádu západního křídla (viz vyobrazení). Číst více…
Josefa Hildprandta zastihli kolem poloviny 18. století na Kanicích komisaři sestavující podklady pro tzv. tereziánský katastr český. V Kanicích tehdy žilo 22 poddanských rodin, ke statku dále patřilo 14 hospodářů v Hradišti, 4 v Příkřici a 4 v Únějovicích (zbývající část vsi Únějovice patřila k Chudenicím). Ve fasi (přiznání) pro Kanice je uveden 1 kovář Číst více…
Robert Škoda (*1852, †1922) byl nejmladším synem dr. Františka Škody, narodil se v jeho druhém manželství s Annou Marií Piwetz (Pivcovou). Matka zemřela, když byly Robertovi sotva 2 roky, což možná zanechalo negativní stopu na jeho pozdějším přístupu k životu. Asi v roce 1875 koupil jeho strýc prof. dr. Josef Škoda velkostatek Serfenyö. Číst více…